Nejtěžších 400 metrů v životě!
13/8/16, datum spjaté s jediným – dalším ročníkem harrachovského extrémního závodu ve výběhu do skokanského můstku K120. Jak napovídá titulek, jedná se o trať dlouhou nekonečných 400 metrů, kdy v nejstrmější části se nachází stoupání až 75%. Pro skokany na lyžích je to hranice bezpečného dopadu, pro běžce začátek tvrdé dřiny. Tepová frekvence se při takové zátěži může vyšplhat až na 200 tepů za jednu minutu. Akci a vůbec celý seriál těchto závodů má pod svými křídly společnost Redbull.
Po loňském snovém úspěchu, prvním místu, nebylo pochyb, že se my, kluci z SDH Opatovice, pokusíme o obhajobu. Den závodu pro nás začal již brzo ráno. Do Harrachova jsme vyrazili krátce po sedmé hodině a před sebou měli bezmála 280 kilometrů. Naše okno pro vydávání startovních čísel hasičské štafety bylo mezi 11:30 – 12:30, to jsme bezpečně dodrželi. Všechny náležitosti byly vyřízeny a my jsme se již pomalu začali připravovat na náš běh, zároveň sledovali jednotlivce, jak svádí boj s můstkem.
Následovala ještě stručná porada všech štafet, zbývala hodina do našeho startu. Rozložení na jednotlivé úseky jsme oproti minulému ročníku neměnili a stometrové úseky si rozdělili následovně. První stovku si vzal na paškál David Roman, ten pak předával Petru Klvaňovi, štafetový kolík posléze bral do ruky Dalibor Vašíček a o finiš se postaral Kuba Andrýsek.
Všichni hasiči byli na svých místech, čekalo se jen na startovací povel. Ten brzy přišel a boj začal. David rozběhl úvodní stovku velmi slušně a předával Petrovi na třetím místě. Největší stoupání si vybralo svoji daň a potrápilo druhého závodníka snad všemi možnými způsoby. Opatovská štafeta se tímto propadla na páté místo. Nic ovšem zatím nebylo ztraceno. Dalibor za to vzal jak se patří a začal pomalu stahovat čtvrtého v pořadí. Brzy mu naprášil do očí a pokračoval k poslednímu soukmenovci. To, co se dělo pak, bylo něco neskutečného. Kuba zmobilizoval všechny své síly a vyrazil tryskem k cíli. Rychle se začal dotahovat na vedoucí trojici, kterou taky dostihl. Třetího brzy zdolal. Zbývalo posledních pár metrů a zbylé dva závodníky měl na dosah ruky. Strhující finiš musela rozsoudit až cílová kamera, dobíhající závodníci dopadli na žíněnku téměř ve stejném čase.
Dlouho jsme nevěděli, jak na tom skutečně jsme. Konečné výsledky jsme si vyslechli až při vyhlašování. Byli jsme vyvolání hned jako první. Vystoupili jsme na stupně vítězů jako bronzoví. Vítězství a akrobatický let s piloty od Redbullu si odvezli chlapi z HZS Libereckého kraje.
Sami víme, že výsledek mohl být ještě lepší, ale za sebe můžu říct a myslím, že mě v tom kluci nenechají, že i to třetí místo bylo neskutečným zážitkem. Díky borci!
Petr Klvaňa
